|
|
Denní a noční aktivita hlaváče černoústého a vranky obecné
POLÍVKA, Zdeněk
Tato bakalářská práce se zabývá porovnáním denní a noční aktivity hlaváče černoústého (Neogobius melanostomus, Pallas 1814) a vranky obecné (Cottus gobio, Linnaeus 1758) v simulovaných průtočných podmínkách s poskytnutím úkrytu a pozitivního stimulu (potravy). Pro tento experiment bylo nasazeno a sledováno 15 vranek obecných a 15 hlaváčů černoústých ve 3 současně sledovaných samostatně připravených systémech s uměle vytvořeným proudem. Každý systém se skládal ze zásobní nádrže, čerpadla a experimentálního žlabu. V systému bylo možné upravovat průtok vody experimentálním žlabem (délka 2 m, šířka 0,15 m, hloubka vody max. 0,1 m) až na úroveň 40 l za sekundu a byl opatřen zábranou proti úniku ryb. Světelný režim byl nastavený na 12 hodin světla a 12 hodin tmy, tedy přibližně stejný režim, jaký byl v přirozených podmínkách v období experimentu (od 22.5. do 8.6.). Ryby byly sledovány kamerovým systémem po dobu 28 hodin a výsledné záznamy byly analyzovány pomocí programu EthoVision?XT i vizuálně. Byla sledována aktivita a prostorové preference jednotlivých druhů. Na základě výsledků můžeme říci, že nebyly zaznamenány výrazné rozdíly mezi studovanými druhy. Hlavními získanými rozdíly z výsledků experimentu byly stresové výkyvy po nasazení, aktivita a preference prostředí. V průběhu stresové periody, byl hlaváč černoústý aktivnější než vranka obecná a strávil poměrně dlouhý časový úsek v únikové zóně. Další rozdíl nastal při stresovém faktoru po nasazení ryb do nádrží, kdy byl zaznamenán plynulý pokles pohybové aktivity u hlaváče černoústého a skokový pokles pohybové aktivity u vranky obecné po aklimatizační periodě. Naše výsledky také potvrdili preferenci rychle a pomalu tekoucí vody s tím, že hlaváč černoústý preferuje klidnější úseky (zejména se potvrdilo v nočních hodinách), zatímco u vranky to bylo naopak v proudnější části nádrže. Pohybem mimo úkryt při světelné aklimatizaci se potvrdilo, že hlaváč je velmi aktivní druh po celý den, který se pohyboval v nádrži více nežli vranka obecná s mírnými poklesy mezi světelnou a temnostní aklimatizací. Ve využití potravních zdrojů nebyl zaznamenán velký rozdíl, což ukazuje, že oba druhy jsou schopny se vyrovnat s prouděním nad 0,7 m.s-1. Z výsledků je rovněž viditelné, že ryby vyžadují pro stabilizaci chování dlouhou aklimatizační dobu.
|
|
|
Prostorová distribuce střevličky východní v rybníce
KADLEC, Bohdan
Střevlička východní je jedním z nepůvodních druhů ryb na našem území. Jedná se o malou rybu z čeledi kaprovitých, která původně pochází z Asie. Na mnoha místech jak v České republice, tak v zahraničí, způsobuje její přítomnost škody. Cílem mojí bakalářské práce bylo zjistit více o chování této plevelné ryby. Zajímalo nás, v jakých vzdálenostech od břehu se zdržuje. Zda je její aktivita vyšší přes den než v noci. Zda se nachází více u hladiny nebo u dna. Na Kvítkovickém rybníce bylo provedeno celkem 5 měření, kdy každé trvalo 24 hodin. Měření se realizovala od června do října v roce 2021. Rybník byl rozdělen na 5 různých lokalit A, B, C, D, E. Pro získání vzorků byly použity síťové vrše. Ty byly umístěny v různých vzdálenostech od břehu. Na některých místech, kde to hloubka vody dovolovala, byly použity 2 vrše. Jedna byla umístěna na dno a druhá na hladinu. Odchyt vzorků probíhal také pomocí vrhací sítě. Na každé z lokalit A, B, C, D, bylo v oblasti litorálu 5krát hozeno vrhací sítí. Lokalita E se nacházela uprostřed rybníka, takže zde se odchyt vrhací sítí nerealizoval. Rovněž byla při každém vzorkování sledována kvalita vody na 6 různých místech. Celkem se nám podařilo ulovit 50 kusů ryb pomocí vrhací sítě a 267 kusů ryb pomocí vrší. Jednalo se o zástupce čtyř druhů: střevlička východní (Pseudorasrbora parva), slunečnice pestrá (Lepomis gibbosus), sumeček americký (Ameiurus nebulosus) a plůdek kapra obecného (Cyprinus carpio). Z našich výsledků je patrné, že aktivita plevelných druhů ryb je vyšší přes den než v noci. Během dne se nám podařilo chytnout 75 % vzorků, zatímco během noci jen 25 %. Střevlička východní se zdržovala spíše u dna, na rozdíl od slunečnice, která se vyskytovala převážně u hladiny. Statisticky průkazně klesala početnost i hmotnost nalovených střevliček s rostoucí vzdáleností od břehu. Tento trend však nebyl statisticky potvrzen pro slunečnici pestrou. Střevličky preferovaly lokalitu A a C. Slunečnice dávaly přednost lokalitě D a E. Lokalita B byla oběma druhy stejně preferovaná. Nejvhodnějšími měsíci pro získávání vzorků je červenec, srpen a září. Vypočtená biomasa ryb v červenci byla 2,07 kg.ha-1, v srpnu 8,079 kg.ha-1 a v měsíci září 2,964 kg.ha-1.
|
|
|
Uplatnění nepůvodních dřevin na narušených stanovištích: vliv stanovištních a krajinných faktorů
PROŠKOVÁ, Miloslava
The effect of local and landscape factors on establishment of alien woody species in various post-industrial sites in the Czech Republic was evaluated. The first part of the thesis was focused on the establishment and survival of late successional and alien woody seedling in differently restored sites (spontaneous succession vs forestry reclamation), each with various successional stages (young, middle, late), This part continued in the topic of Bc. Thesis to detect changes in a period up to three years since the establishment of the experiment. The second part, dealt with the invasive potential of selected alien woody species Quercus rubra, was studied in three abandoned post-mining sites represented by sand pits and compared with the species establishment in undisturbed afforested sites dominated by Pinus sylvestris. These two parts were conducted in Třeboňsko Protected Landscape Area. The last part evaluated the effect of local site and landscape factors at a broad national scale. For this purpose, the phytosociological relevés from Database of Successional Seres (DaSS) were used.
|
|
|
Norek americký (Neovison vison) - biologie invazního druhu.
Hlaváčová, Petra ; Vohralík, Vladimír (vedoucí práce) ; Anděra, Miloš (oponent)
Norek americký je v celé Evropě, severní Asii a dokonce i v Jižní Americe nepůvodním invazním druhem a je v současné době chápán jako stále se zvyšující hrozba pro původní biodiverzitu. Norek je extrémně adaptabilní predátor, který se dokázal přizpůsobit různým podmínkám prostředí a různým potravním nikám. Cílem této studie bylo přispět k poznání biologie tohoto druhu v podmínkách středního Posázaví na Českomoravské vrchovině. Od roku 2004 do roku 2012 probíhalo na řece Sázavě v okolí Havlíčkova Brodu telemetrické sledování šesti zvířat (tří samců a tří samic), které bylo doplněné použitím fotopastí. Za dobu sledování byla získána řada nových poznatků o biologii tohoto invazního druhu. Zjištěny byly výrazné rozdíly v chování obou pohlaví. Samci a samice se výrazně liší jednak ve velikosti domovských okrsků, v časovém rozložení aktivity v průběhu dne a noci i v délce denních přesunů. Druhá část práce byla věnována metodické studii zaměřené na rozlišení stop tří druhů lasicovitých šelem: norka amerického, norka evropského a tchoře tmavého. Celkem bylo změřeno 211 stop od těchto tří druhů. Po označení sedmi bodů na stopě bylo v programu Mesuring tracks automaticky vypočteno 131 parametrů. Získané parametry byly zpracovány pomocí kanonické diskriminační analýzy. Výsledky naznačují, že na základě takto...
|
|
|
Šíření invazních druhů podél lesních komunikací v nížinném luhu
Barinová, Petra
Diplomová práce se zabývá šířením invazních druhů rostlin v nížinném luhu dolního Podyjí v souvislosti s cestní sítí a dalšími faktory, které jsou významné pro výskyt nepůvodních rostlin. První, teoretická část práce, se zabývá historií využití, managementem studovaného území a charakteristikou přírodních poměrů. Druhá část práce je zaměřena na metodiku, analýzu terénních dat a vyhodnocení výsledků. Práce se taktéž snaží najít spojitosti historického a současného využití studovaného území člověkem a šířením invazních druhů. K práci náleží přílohy, které obsahují všechna data, která nebylo možné do práce vložit.
|
|
|
Floristická a fytocenologická charakteristika lužních lesů v plánované I. zóně BR Dolní Morava jako podklad pro management
Melich, Ján
Závěrečná práce prezentuje výsledky vztahující se k floristické podrobné inventarizaci a fytocenologickým zápisům. Začátek práce je věnovaný literární charakteristice lužních lesů v Dyjsko-moravské nivě. V kapitole Výsledky jsou podrobně probrané, dosáhnuté výsledky pocházející z terénních výzkumů. Jedná se předevšetkým o charakteristiky ohrožených a invazních druhů v segmentech 1. zón BR Dolná Morava. V Diskusi jsou probírané výsledky vztahující se k literární problematice. Na závěr je navrhnutý management vyplývající z dosáhnutých výsledků. V přílohách se nacházejí fotografie a mapy vztahující se k floristické inventarizaci.
|
|
| |
|
|
Norek americký (Neovison vison) - biologie invazního druhu.
Hlaváčová, Petra ; Vohralík, Vladimír (vedoucí práce) ; Anděra, Miloš (oponent)
Norek americký je v celé Evropě, severní Asii a dokonce i v Jižní Americe nepůvodním invazním druhem a je v současné době chápán jako stále se zvyšující hrozba pro původní biodiverzitu. Norek je extrémně adaptabilní predátor, který se dokázal přizpůsobit různým podmínkám prostředí a různým potravním nikám. Cílem této studie bylo přispět k poznání biologie tohoto druhu v podmínkách středního Posázaví na Českomoravské vrchovině. Od roku 2004 do roku 2012 probíhalo na řece Sázavě v okolí Havlíčkova Brodu telemetrické sledování šesti zvířat (tří samců a tří samic), které bylo doplněné použitím fotopastí. Za dobu sledování byla získána řada nových poznatků o biologii tohoto invazního druhu. Zjištěny byly výrazné rozdíly v chování obou pohlaví. Samci a samice se výrazně liší jednak ve velikosti domovských okrsků, v časovém rozložení aktivity v průběhu dne a noci i v délce denních přesunů. Druhá část práce byla věnována metodické studii zaměřené na rozlišení stop tří druhů lasicovitých šelem: norka amerického, norka evropského a tchoře tmavého. Celkem bylo změřeno 211 stop od těchto tří druhů. Po označení sedmi bodů na stopě bylo v programu Mesuring tracks automaticky vypočteno 131 parametrů. Získané parametry byly zpracovány pomocí kanonické diskriminační analýzy. Výsledky naznačují, že na základě takto...
|
|
|
Ekonomické dopady invazí nepůvodních druhů
Tyrpekl, Lukáš ; Berchová, Kateřina (vedoucí práce) ; Hana, Hana (oponent)
Invaze nepůvodních druhů rostlin i živočichů jsou celosvětově považovány za jedno z hlavních nebezpečí pro diverzitu přirozených ekosystémů. Spolu s destrukcí stanovišť představují hlavní příčinu současné globální vlny vymírání taxonů. Samozřejmostí biologických invazí jsou finanční náklady v různých odvětvích spojované s jejich prevencí či likvidací.
Hlavním cílem této práce bylo vyhodnotit ekonomické dopady invaze vybraných invazních druhů, konkrétně bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum), netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera), zlatobýlu obrovského a kanadského (Solidago gigantea a canadensis) a křídlatky japonské, sachalinské a české (Reynoutria japonica, sachalinensis a × bohemica). Jako zájmové území bylo vybráno Třeboňsko, kde byl na základě výsledků z terénního šetření výskytu zmíněných invazních druhů vyhodnocen jejich ekonomický dopad ve spolupráci s majiteli dotčených pozemků. Dále byly zaznamenány ekosystémové škody a byla odhadnuta celková finanční újma.
|
|
|
Biologie a invazivní šíření raka signálního (Pacifastacus leniusculus) na Vysočině
JUREK, Lukáš
Tato práce se zabývá problematikou nepůvodních druhů raků v Evropě, se zaměřením na Českou republiku. Hlavním druhem zájmu byl rak signální. Byla zhodnocena jeho biologie ve vztahu k invazivnímu šíření. Dále byl sestaven dosud nejaktuálnější seznam jeho známého výskytu v České republice, který byl následně po teréním průzkumu a mapování porovnán, aktualizován a obohacen o nové lokality. Areál jeho výskytu byl zkoumán na Českomoravské vrchovině, v oblasti Velkého Meziříčí. Jak se ukázalo, centrum výskytu raka signálního v České republice leží skutečně v oblasti místa jeho původního vysazení před třiceti lety u nás, v okolí města Velké Meziříčí. Rak signální se za tu dobu úspěšně rozšířil do okolí, ať už přirozeně (poproudovou a protiproudovou migrací) nebo pomocí člověka (rozvozem s násadami ryb, přímé vysazování veřejností). Obsadil všechny možné typy biotopů, od tekoucích vod obou hlavních řek Balinky a Oslavy, až po jejich přítoky - potoky různé velikosti a charakteru. Vhodné životní podmínky nalezl ale i v některých rybnících, zvláště těch méně intenzivně obhospodařovaných. Zjištěno také bylo, že v oblasti s výskytem raka signálního se nalézá dostatek populací raka říčního Astacus astacus, které na několika místech dokonce sdílejí společné prostředí. V práci bylo rovněž pojednáno o potočnicích Branchiobdella sp., jejich přítomnost či nepřítomnost na racích byla při monitoringu též sledována a následně vyhodnocena.
|
host ::
RSS.